Sáčky na psí exkrementy a držáky: co vybrat a jak je nosit

Sáček na psí exkrementy je nejmenší položka na venčení, a přitom právě u něj se nejčastěji řeší drobnosti: jaký typ vybrat, co znamená nápis o rozložitelnosti, kam ho připnout a kam ho nakonec vyhodit. Tento článek shrnuje, proč se úklid vyplatí, jak číst označení na obalu, podle čeho sáčky vybírat a jak je pohodlně nosit.

Proč se psí exkrementy uklízejí

Důvodem není jen estetika chodníků. Podle informačního listu sdružení ESCCAP o škrkavkách Toxocara se vajíčka vyloučená stolicí stávají infekčními až po několika týdnech v prostředí a pak zůstávají infekční roky. Z kontaminované půdy nebo zeleniny mohou být zdrojem nákazy pro zvířata i lidi. Sdružení ESCCAP výslovně uvádí, že pravidelný sběr a likvidace exkrementů je velmi důležité opatření.

Americké středisko CDC k tomu přidává praktický postup pro majitele: odklízet psí exkrementy pokaždé, zabalit je a vyhodit do odpadu a po manipulaci si umýt ruce. Lidé se podle CDC nakazí nejčastěji tím, že se vajíčka z kontaminované půdy dostanou přes neumyté ruce do úst.

Jedna nizozemská modelová studie (Nijsse et al., Parasites & Vectors, 2015) uvádí, že pokud by 50 % majitelů exkrementy odklízelo vždy, podíl psů na výdeji vajíček do prostředí by klesl na 20 %. Jde o model s konkrétními předpoklady, ne o měření v každém městě, ale ukazuje, že odklízení má měřitelný význam.

Souběžně platí, že úklid nenahrazuje odčervování. Rozvrh odčervování a případné vyšetření stolice patří k veterináři; ESCCAP v tomto směru popisuje obecná doporučení, která se liší podle životního stylu psa a složení domácnosti.

Co znamená „biologicky rozložitelné“, „kompostovatelné“ a „oxo“

Na obalech sáčků se objevuje několik pojmů, které nejsou zaměnitelné. Evropská komise na svých stránkách o plastech rozlišuje dva základní: biologicky rozložitelné plasty se za určitých podmínek na konci životnosti rozloží, kdežto kompostovatelné plasty jsou jejich podmnožinou, která se typicky rozkládá v průmyslových kompostárnách a nejprve musí být odděleně sebrána. Zároveň Komise upozorňuje, že tvrzení typu „biodegradable“ mohou spotřebitele klamat a podporovat odhazování v přesvědčení, že se věc rychle rozloží kdekoli v přírodě.

Norma EN 13432

Pro obaly určené k průmyslovému kompostování existuje evropská norma EN 13432. Certifikované označení podle ní se týká podmínek průmyslového kompostování, nikoli volné přírody ani domácího kompostu.

Oxo-rozložitelné plasty

Oxo-rozložitelný plast je klasický plast s přísadou, která urychluje jeho rozpad na menší kousky. Směrnice EU 2019/904 o plastech na jedno použití zakazuje uvádět na trh všechny výrobky z oxo-rozložitelného plastu, ať jsou na jedno použití, nebo ne. Sáčky s touto vlastností se tedy v rámci EU nemají prodávat a pojem „oxo“ na obalu je důvod k opatrnosti.

Může sáček s psími exkrementy do bioodpadu?

Jednoznačná celostátní odpověď neexistuje. O tom, zda se psí exkrementy včetně kompostovatelného sáčku přijímají do hnědé popelnice či sběrného místa, rozhoduje provozovatel sběru a kompostárny v dané obci. Obecně platí opatrné pravidlo: sáček, který se nerozloží v podmínkách provozu kompostárny, v bioodpadu škodí. Praktické pravidlo: dokud obec výslovně nepíše, že psí exkrementy v bioodpadu přijímá, patří sáček se zavázaným obsahem do směsného odpadu nebo do koše na psí exkrementy, pokud je v obci osazen.

Jak vybrat sáčky

Sáček se hodnotí v nepříjemné chvíli, proto se vyplatí zaměřit se na několik praktických věcí.

• Pevnost a tloušťka. Příliš tenký sáček se trhá při zavazování nebo při větším objemu. Pevnost se u balení zřídka udává číselně, takže ji nejlépe ukáže vlastní zkouška na jedné roli.

• Velikost. Sáček musí pojmout ruku s exkrementy a ještě se dát zavázat. U velkých plemen se hodí větší formát, u malých psů stačí menší.

• Role s perforací. Role s perforací se snadno odtrhávají jednou rukou. Roli je pak třeba vložit do pouzdra, které odpovídá jejímu průměru.

• Utěsnění. Hodí se, aby se sáček dal zavázat do uzlu nebo aby měl pevná ouška. Netěsný sáček dělá v tašce a kapse víc škody než užitku.

• Vůně. Vonná úprava může být příjemná, ale nemění nic na tom, že sáček je třeba rychle vyhodit.

• Označení rozložitelnosti. Viz výše: bez konkrétní certifikace je slovo „eko“ pouhý marketing a nemá vliv na to, kam sáček patří.

Jako příklad běžného provedení slouží sáčky na psí exkrementy s motivem tlapek: 8 rolí po 15 sáčcích, tedy 120 kusů, role v různých barvách, pevné sáčky s jemnou vůní a snadným odtržením, určené do běžných pouzder a držáků. Označení kompostovatelnosti u nich není uvedeno, proto je rozumné zacházet s nimi jako s běžnými sáčky do směsného odpadu.

Jak sáčky nosit

Nejčastější důvod, proč sáček chybí, je prostý: zůstal doma v jiné bundě. Proto se vyplatí mít zásobu připevněnou přímo na vodítku nebo na tašce, kterou bere každý, kdo psa venčí.

Držák nebo pouzdro na vodítko

Plastové kapsle na roli se připínají poutkem nebo karabinou. Například oválný plastový držák je podle popisu lehká kapsle s otvorem pro vytahování sáčků a poutkem na vodítko nebo tašku; v balení je jedna role. Podobně funguje plastové pouzdro s poutkem, které lze podle popisu připnout na vodítko, batoh, tašku nebo pásek a vytáhnout z něj sáček jednou rukou.

Látkové pouzdro se zipem

Kdo chce mít sáčky v suchu a čistotě, může zvolit látkové pouzdro se zipem a kovovou karabinou. Popis uvádí pevnou a lehkou textilii, odolný zip a boční otvor pro vytahování sáčků.

Upevnění na vodítko

Karabina nebo poutko drží držák nejlépe u ruky, nikoli u obojku, kde by při pohybu psa naráželo do těla. Obecné pokyny k výběru vodítka (délka, materiál, hands-free) shrnuje článek Jak vybrat vodítko. Pes, který táhne, ztěžuje i samotný sběr; tomu se věnuje článek Jak odnaučit psa tahat na vodítku.

Širší výběr pouzder je v kategorii Pouzdra na sáčky, sáčky samotné v kategorii Sáčky na exkrementy a další pomůcky pro čistotu v sekci Hygiena a péče pro psy.

Kam sáček vyhodit

Obecné pravidlo, které potvrzuje i CDC: exkrementy zabalit a vyhodit do odpadu. V Česku to znamená buď do koše, který je určen na psí exkrementy, nebo do směsného odpadu (běžný odpadkový koš). Konkrétní pravidlo stanovuje obec, a proto se vyplatí podívat se na její webové stránky nebo na stránky provozovatele svozu odpadu. Pokud se v okolí žádný koš nenajde, je přijatelné sáček odnést domů a vyhodit ho do popelnice na směsný odpad.

Do tříděného plastu ani do bioodpadu se sáček s exkrementy bez výslovného pokynu obce neodkládá.

Praktické chyby

• Sáček u cesty „na později“. Zavázaný sáček odložený u stezky nebo pověšený na větvi bez úklidu nic neřeší. Zbytek stejně zůstává v prostředí a navíc k němu přibývá plast. Ten, kdo sáček odloží s úmyslem pro něj vrátit, obvykle zapomene.

• Spoléhání na „rozložitelný“ sáček v přírodě. Komise upozorňuje právě na toto: označení biologicky rozložitelné nesmí vést k odhazování. Sáček nepatří do lesa ani do křoví.

• Sáček bez rezervy. Poslední sáček v roli dojde vždy ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Hodí se držák, kde je vidět, že role končí, nebo záložní role v kapse.

• Neumyté ruce. CDC doporučuje po manipulaci s psími exkrementy mýt ruce; to platí i při použití sáčku.

• Úklid jen tam, kde to „někdo vidí“. Podle ESCCAP zůstávají vajíčka infekční roky, takže odklízení má smysl i mimo chodníky, třeba na louce nebo v poli.

Úklid je součástí běžného venčení stejně jako doba chůze nebo kontrola klíšťat. Jarním specifikům se věnuje článek Venčení psa na jaře.

Časté otázky

Může se sáček na psí exkrementy dát do bioodpadu?

Záleží na pravidlech obce a provozovatele kompostárny. Bez výslovného souhlasu obce a bez certifikace kompostovatelnosti se sáček do bioodpadu nedává. Bezpečná volba je směsný odpad.

Je „biologicky rozložitelný“ sáček totéž co kompostovatelný?

Ne. Podle Evropské komise jsou kompostovatelné plasty podmnožinou biologicky rozložitelných a rozkládají se typicky v průmyslových kompostárnách po odděleném sběru. Označení „biologicky rozložitelný“ samo o sobě neříká, kde a za jak dlouho se sáček rozloží.

Stačí exkrementy zahrabat?

CDC uvádí oba způsoby, zahrabat nebo zabalit a vyhodit do odpadu. Podle ESCCAP ale mohou vajíčka v prostředí zůstat infekční roky, proto se na veřejných místech hodí exkrementy odnést.

Kolik sáčků si vzít na procházku?

Alespoň o jeden víc, než kolikrát pes obvykle za procházku vykoná potřebu. U delších výletů a štěňat se hodí větší rezerva.

Musí být pouzdro na vodítku, nebo stačí kapsa?

Kapsa funguje, pokud sáčky v ní skutečně jsou při každém venčení. Pouzdro řeší hlavně tohle: sáčky jsou vždy tam, kde je pes.

Mají se sáčky vybírat podle vůně?

Vůně je doplněk. Důležitější jsou pevnost, velikost a to, aby se sáček dal zavázat.

Zdroje

• ESCCAP: Toxocara infection in dogs and cats – infekčnost vajíček po několika týdnech, trvání roky, pravidelný sběr exkrementů, odčervování.

• CDC: About Toxocariasis – cesta nákazy, odklízení exkrementů, mytí rukou.

• Nijsse R. et al.: Environmental contamination with Toxocara eggs: a quantitative approach, Parasites & Vectors 2015 – modelový vliv odklízení exkrementů.

• Evropská komise: Bio-based, biodegradable and compostable plastics – rozdíl mezi biologicky rozložitelnými a kompostovatelnými plasty, průmyslové kompostování, riziko klamavých tvrzení a odhazování.

• Evropská komise: Single-Use Plastics Directive (EU) 2019/904 – zákaz uvádění oxo-rozložitelných plastů na trh.